Všichni nominovaní v kategorii Oheň:

Nominovaný I

předkladatel: Shobuj Angira Foundation
země: Bangladéš

Přenosná elektřina ze slunce

V Bangladéši končí den už v šest hodin večer a ve vesnicích se stmívá. Bez zdroje světla není na práci nebo čtení ani pomyšlení: Tři čtvrtiny domácností nejsou ve venkovských oblastech Bangladéše připojeny k elektrické síti. Rifat Turja z nadace Shobuj Angira Foundation hledal řešení tohoto problému – a najednou na to přišel. Ve shodě se svým heslem: „Mysli jednoduše a mysli na řešení!“ vyvinul solární systém pro více uživatelů „Multi User Solar System“.

Místo aby se na každý dům umisťovaly drahé sluneční panely, zřídí se centrální fotovoltaická základní stanice – slouží jako „čerpací stanice sluneční elektřiny“ pro celou vesnici. Tam si obyvatelé vesnice natankují sluneční elektřinu pomocí přenosné baterie, která vydrží nabitá tři až čtyři hodiny. Připojená světla LED pak doma přinesou světlo do temnoty – čtyři hodiny denně, po celý týden. Pak se musí baterie vážící 1/2 kila, kterou snadno unesou i děti, nově „natankovat“. Užívání systému je bezplatné, náklady na zřízení činí pro domácnost méně než čtvrtinu samostatného řešení. Domy mají světlo: V neposlední řadě to také do budoucna znamená větší šance pro děti. Mohou dělat domácí úkoly, a tak mají šanci na lepší život.

Sluneční elektřina, kterou je možné vzít s sebou – energie pro svět, kterou lze všude použít a která je levná. Energie pro budoucnost!

Nominovaný II

předkladatel: Centre for Rural Technology, Nepal
země: Nepál

Lepší mlýny pro lepší život

V Nepálu patří k všednímu dni „ghatta“, tradiční vodní mlýn. Právě tak „tradiční“ jsou problémy lidí na venkově: tvrdá práce a stěží dostačující příjem. Zemědělský ekonom Lumin Ram Shrestha pracuje již více než 40 let s chudými obcemi na venkově. Říká: „Musíme využít to, co již máme, místo toho abychom se orientovali na věci, které nemáme!“ Jeho myšlenka zní: Tradiční vodní mlýn je nutné vylepšit!

Plán byl realizován Centrem venkovských technologie (Centre for Rural Technology). Dřevěné kolo a lopatky byly nahrazeny kovovými, navíc se zoptimalizoval přenos síly. Kromě toho mají nyní lopatky takový tvar, aby mohly vodu lépe zachycovat. Nyní je možné efektivněji mlít obilí, zbavovat slupek zrnka rýže, získávat olej – a především vyrábět elektřinu. Díky tomu má vesnice k dispozici nový zdroj energie, staré dieselové generátory už nejsou zapotřebí. Úspěch programu hovoří sám za sebe: V minulých sedmi letech bylo zrekonstruováno již 5000 starých mlýnů, z toho přímo profituje 250.000 domácností na nepálském venkově.

Nominovaný III

předkladatel: Statoil ASA New Energy, Wind Energy
země: Norsko

Plovoucí elektrárna

Větrná energie je ekologická a trvale udržitelná. Sousedé si ale často stěžují na hlučné rotory a naopak při bezvětří stojí lopatky rotorů často hodiny nebo dny v klidu. Na otevřeném moři fouká často bríza, nikdo není rušen. „Optimální podmínky pro větrnou elektrárnu“, myslel si Fin Gunnar Nielsen. Jak řekl, tak udělal: Průkopník mořské techniky se pustil do vývoje první plovoucí větrné elektrárny na světě – z pověření společnosti Statoil ASA New Energy, Wind Energy. Projekční práce na ambiciózním projektu zabraly deset let. Největším problémem bylo bezpečné ukotvení elektrárny i při tom nejsilnějším větru. Řešení: Plovoucí ocelové těleso se bezpečně upevní třemi ukotvovacími piloty na mořském dně.

Na podzim 2009 bylo vše připraveno: Pilotní zařízení před norským pobřežím, které je ukotvené v hloubce 200 metrů, bylo připojeno do sítě a od té doby zásobuje trvale ekologickou elektřinou z větru. Jeho rozměry jsou uchvacující: jenom průměr rotorů činí 82,4 metru.

Díky nové technologii mohou být nyní instalovány větrné parky na moři také s hloubkou moře od 120 do 700 metrů – potenciál šetrné a trvale udržitelné energie téměř bez hranic a pravý „wind of change“ (vítr přinášející změny)!