Nominovaný I

Předkladatel: Tomáš Merxbauer
Projekt: Realizace Trombeho stěny na rodinném domě

Trombeho stěna vytopí dům a ohřeje i vodu

Jednoduchá a na pohled velmi hezká úprava domku přinesla Tomáši Merxbauerovi i značnou úsporu při vytápění nemovitosti. To, čemu jeho sousedi říkají skleněná fasáda, je důmyslné řešení takzvané Trombeho stěny. Právě tu použil pro vytápění místnosti při výstavbě svého rodinného domu ve stylu venkovské chalupy v obci Netunicích.

V Česku jde o první Trombeho stěnu postavenou v rodinném domě, a tak její stavba nebyla jednoduchým úkolem. O podobných stěnách postavených v zahraničí byly dostupné jen obecné informace. Přesto se s českou šikovností a vynalézavostí podařilo autorovi projektu stavbu bravurně zvládnout a řešení dnes přináší značné úspory při vytápění.

Trombeho stěna je část obvodové stěny domu, kterou Tomáš Merxbauer postavil z plných cihel a následně nahodil klasickou štukovou omítkou. Ve spodní a horní části stěny pak skrz obvodovou zeď připravil otvory pro přívod a odvod vzduchu z vnitřních prostor domu. Stěnu po dobrém vyzrání natřel černou matnou fasádní barvou a následně namontoval 100 mm od zdi rámy pro zasklení dvojitým izolačním sklem. Vzniklý prostor mezi zdí a sklem autor uzavřel ze všech stran, aby zachoval propojení s vnitřním prostorem domu pouze přes průduchy v horní a dolní části stěny. Pak za majitele domu už začalo pracovat slunce!

Sluneční paprsky ohřívají vzduch mezi sklem a černou zdí. Spodní otvory do prostory přivádějí chladný vzduch z vnitřního prostoru domu a ohřátý vzduch se pak do domu vrací zpět otvory v horní části stěny. Systém by tak mohl fungovat samostatně. Pro větší efektivitu ale autor projektu doplnil cirkulaci vzduchu ventilátory. Bez nich by se vzduch ve stěně ohříval na zbytečně vysokou teplotu až 70 °C. Po rychlejší cirkulaci vzduchu pomocí ventilátorů se teplota vyfukujícího vzduchu pohybuje okolo 40 °C.A výsledek stěny, která nejen topí, ale i zlepšila pohled na dům, stojí rozhodně za to.

Díky řešení svépomocí byla investice do řešení v řádech desítek tisíc a její návratnost počítá majitel nemovitosti na dobu kolem pěti let. Trombeho stěna objekt vytápí nejen v okamžiku, kdy jej obývají lidé, ale i v jejich nepřítomnosti. Navíc Tomáš Merxbauer přidal do svého řešení i systém pro ohřev teplé užitkové vody prostřednictvím dvou šneků z měděných trubek natřených černou matnou barvou a umístěných na Trombeho stěně.

Průkopnická stavba Trombeho stěny u nás dnes svému majiteli přináší nejen radost, ale především úspory na vytápění. Jak sám říká, každý slunný den si může říct „Dnes to zase topí!“ A to doslova.

Nominovaný II

nPředkladatel: Miroslav Uher
Projekt: Sluneční kolektory

Sluneční kolektor se dá vyrobit i doma – z oceli!

Projekt Miroslava Uhera dokazuje, že česká šikovnost může konkurovat moderním technologickým postupům. Vysokou spotřebu teplé vody spojenou s provozem rodinného domku vyřešil instalací dvou solárních kolektorů, které vyrobil ve vlastní dílně. A řešení na domácí solární kolektor je víc než prozaické! Miroslav Uher použil běžný ocelový radiátor.

Dalo by se říct, že všechno začalo tím, když každou letní sezónu v rodinném domku rostla spotřeba teplé vody. Práce na zahradě jí spotřebovaly tolik, že její ohřev v elektrickém bojleru byl finančně náročný. Právě tehdy padlo rozhodnutí využít k ohřevu teplé vody sluneční energii. A aby byla úspora dvojnásobná, rozhodl se majitel rodinného domku se zahradou vyrobit solární kolektor ve vlastní režii a použít k tomu součástky, které jsou běžně dostupné. Dva solární kolektory, které dnes zdobí fasádu rodinného domku, tak vznikly z běžného zdvojeného ocelového radiátoru o rozměrech 2050x600 mm. Po oddělení zbavil tvůrce kolektorů jejich původního nátěru. Ten nahradila černá barva, která obyčejný ocelový radiátor v okamžiku proměnila v účinný solární kolektor. Takto připravené solární kolektory upevnil jejich tvůrce do rámu ze dřeva na izolační vrstvu a zakryl je skleněnou tabulí.

Vznikly tak dva samostatné kolektory, které našly své místo možná trochu netypicky na stěně budovy. Důvod je ale prostý. Solární kolektory ohřívají totiž užitkovou vodu v nádrži, která je umístěná na půdě, tedy výš, než samotné kolektory. Díky tomu nepotřebuje systém žádné oběhové čerpadlo a je tak energeticky nezávislý.

Další zajímavostí je rozmístění jednotlivých kolektorů. Jeden z nich je na východní stěně budovy a druhý na jižní stěně. Důmyslné rozmístění umožňuje maximální využití kapacity obou kolektorů. Ráno a dopoledne je funkční první kolektor, přes poledne pak oba a odpoledne kolektor na jižní straně domu.

To, že je myšlenka na domácí solární kolektory plně funkční, dokazuje také to, že systém na fasádě rodinného domku funguje již šest let. V případě naplnění systému nemrznoucí kapalinou se dá systém používat k ohřevu vody i v zimě. Drobnou perličkou jsou i klasické sluneční hodiny, které doplňují dvojici kolektorů na fasádě domu a napovídají, že majitel domu má sluneční energii opravdu v oblibě.

Nominovaný III

Předkladatel: Petr Stříbrný
Projekt: Zařízení k optimalizaci teploty (aktivní termostat)

Pohyb v domě a jeho sledování ušetřilo náklady na topení

Pohyb je to, co využívá k úspoře na vytápění či naopak chlazení bytů, kanceláří a dalších prostor netradiční řešení Petra Stříbrného. Své zařízení k optimalizaci teploty v místnostech pojmenoval aktivní termostat. Použití výrobku v rodinném domě uspořilo Petru Stříbrnému téměř 20 % energie na jeho vytápění. Inovativní řešení přitom vzniklo za pouhých tisíc korun!

Podstata aktivního termostatu spočívá ve spojení tradičního termostatu a pohybového čidla s nastavenou aktivní dobou. Právě ta zajišťuje automatický přechod vytápěcího či chladícího systému, z nastavené udržovací teploty na teplotu zvýšenou, a to vše podle pohybu osob v daném prostoru. Na stěně místnosti, kde je systém instalovaný se tak objeví ještě jedno zařízení – drobný pohybový senzor, který bedlivě střeží, zda se v místnosti nachází obyvatel domu, kterému je třeba přitopit, nebo je místnost prázdná, a tak ji stačí vytápět pouze na udržovací teplotu. Oproti běžně používaným termostatů s časovým programováním tak tento aktivně řešený termostat optimalizuje náklady na spotřebovanou energii a to jak k vytápění, tak naopak ke chlazení v místnosti.

Cílem projektu bylo snížení nákladů na vytápění v rodinném domku autora. Myšlenka ale ukázala, že takové řešení je možné použít i v dalších prostorech, než je rodinný dům. Řešení aktivního termostatu lze využít u všech topných systémů s rychlým náběhem teploty, tedy nízkým obsahem vody, které se dnes standardně používají. Využitelné je také u přímotopů nebo centrálního vytápění a klimatizace. Aktivní termostat podle řešení Petra Stříbrného pracuje naprosto nezávisle, tedy bez potřeby jakékoliv složité manipulace či nastavování během celého topného období.

Vezmeme-li v potaz téměř dvaceti procentní úsporu energie na vytápění v případě rodinného domu, využití takového řešení ve velkých průmyslových prostorech by ve srovnání s počáteční investicí znamenalo značnou úsporu. Inovativní myšlenka drobného kutila se tak může stát inspirací pro řešení ve velkých provozech.