Nominovaný I

Předkladatel: Město Zruč nad Sázavou
Projekt: Trvale udržitelný rozvoj ve Zruči nad Sázavou - I. etapa

Ve Zruči nad Sázavou se vydali cestou trvale udržitelného rozvoje

Celý projekt začal ve Zruči nad Sázavou už v roce 2004, kdy město vybudovalo novou kotelnu na biomasu. To ale nebyla rozhodně poslední změna, kterou město naplánovalo, aby dosáhlo trvale udržitelného rozvoje.

Po stavbě bio kotelny následovala výměna rozvodů tepla a také instalace devětadvaceti nových předávacích stanic tepla. Obec také nahradila 4 staré uhelné kotle za dva nové moderní a výkonnější. Jako palivo pro vytápění začali ve Zruči nad Sázavou používat takzvaný EKOVER, což je granulát z rostlinného odpadu doplněný štěpkou a další dřevní hmotou.

Součástí bio kotelny se stala také kogenerační jednotka o instalovaném výkonu 400kWe a 560 kWt. Obec ve svých ulicích také vyměnila 400 lamp veřejného osvětlení. Staré lampy nahradily nové úspornější zdroje světla, a obec tak začala šetřit až 50 % původních nákladů na elektřinu.

Zruč nad Sázavou plánuje v dalších letech navázat na tuto realizovanou první etapu projektu trvale udržitelného rozvoje dalšími opatřeními, která povedou k úsporám energie.

Nominovaný II

Předkladatel: Statutární město Plzeň
Projekt: Energ.etický terč

Energ.etický terč učí a zároveň motivuje jak šetřit energie v budovách

Důležitým prvkem v názvu projektu je tečka rozdělující první slovo, tedy Energ.etický terč. Právě toto rozdělení napovídá, že projekt se snaží také o etický přistup k energii. Projekty a aktivity v oblasti energetiky jsou často posuzovány jen tzv. 3E, tedy z hlediska energetického, ekonomického a ekologického. Snahou Ener.etického terče je posuzování rozšířit o 4. E, tedy o etické hledisko.

Celý projekt je zaměřen na podporu osvěty, vzdělávání a energetického manažerství v budovách plzeňských základních škol. Cílem projektu je ukázat pomocí Energ.etického terče (grafického a tabelárního výstupu hodnocení) rozdíly v úrovni hospodaření s energií v jednotlivých budovách škol. Město, které je zřizovatelem škol tak získává srovnání, která škola jak umí hospodařit s energií ve svých budovách.

Výhodou Energ.etického terče jsou jednoduché, přehledné výstupy srozumitelné i pro laickou veřejnost. Projekt rovněž přináší prvek soutěživosti mezi jednotlivými školami. Proto je zvláštní důraz kladen na vzdělávání a výchovu k etickému přístupu v oblasti nakládání s energií. Součástí projektu bylo vytvoření publikace využitelné při vzdělávání žáků základních škol a dalších dokumentů na podporu energetického manažerství v budovách a organizacích města Plzně.

Energ.etický terč pro jednotlivé budovy je zpracováván pomocí deseti kritérii, kde se převodem technických ukazatelů na bodové hodnocení vytvoří graf ve tvaru terče. Obdobně jako u střeleckého terče je i zde snaha trefil se do desítky. Deset bodů je nejlepší hodnocení a jeden bod je minimum, tedy nejhorší hodnoceni.

Aby byla „trefa do černého“ u škol co největší rozhodlo se město vydat i vzdělávací materiál pro žáky 4. a 5. tříd s názvem „Koumák energ.etik to zná". Publikace se stala návodem, jak v soutěži jednotlivých škol získat co nejlepší výsledek šetrným přístupek k energii a jejímu využívání.

Plzeňský projekt je s minimálními náklady využitelný ve školních budovách v kterémkoliv městě a podobný systém srovnávání je možné aplikovat i u dalších budov příspěvkových organizací měst a obcí.

Nominovaný III

Předkladatel: Obec Bílovice
Projekt: Energetická optimalizace systému veřejného osvětlení

V Bílovicích začali šetřit na veřejném osvětlení a přitom svítí víc

V Bílovicích našli možnosti, jak uspořit výdaje na veřejné osvětlení, které je jednou z nezanedbatelných položek městského rozpočtu. Nechtěli osvětlení v obci nijak omezovat a nechávat své obyvatele ve tmě, a tak začali hledat možnosti modernizace celého systému.

Celý projekt úsporných opatření začal výměnou všech 204 venkovních svítidel za nová, která obci umožnila regulovat intenzitu osvětlení. Do dvou největších odběrných míst pak vedení obce instalovalo dva regulátory. Díky nim se podařilo snížit osvětlení o polovinu v době sníženého provozu.

V řeči čísel je odebíraný výkon každého místa 8 kW s roční spotřebou 35 MWh. Realizovaným úsporným opatřením tak ročně obec ušetří přibližně 35 %, tedy 12 MWh za rok na jednom místě. Celková celoroční úspora je 24 MWh. Obci se tak podařilo snížit emise CO2 o zhruba 12 tun za rok a ještě ji zbývá více peněz v jejím rozpočtu.