E.ON Kompas

Obec Měňany

Obec Měňany - celkový vítěz E.ON Energy Globe Award ČR 2008

Paní Sotlová, přibližte nám, prosím, projekt, s nímž obec Měňany zvítězila v prvním ročníku soutěže E.ON ENERGY GLOBE AWARD ČR.
Byly časy, kdy všichni v naší obci topili uhlím a opravdu se tu nedalo dýchat, situace byla hrozná. Rozhodli jsme se proto vybudovat moderní kotelnu, v níž se spaluje dřevní odpad a také šťovík, který si obec sama pěstuje. Teplo vyrobené spalováním tohoto topiva je nejen ekologicky čisté, ale také levné. Obyvatelé platí 250 Kč/GJ, což je cena srovnatelná například se dřevem či hnědým uhlím (se započtením dalších nákladů) – o nic se přitom nemusejí starat, jen si doma nastavit požadovanou teplotu. Měňany mají kolem 220 obyvatel, popisných čísel je přes devadesát a zůstaly nám tu jen tři nepřipojené domy. Mohu Vám říci, že je opravdu velký rozdíl, když tu kouří jen tři komíny a ne devadesát. Jediným negativem projektu byly vysoké vstupní náklady, projekt totiž stál včetně rozvodů po celé obci celkem 40 milionů korun.

Náklady na vybudování centrální kotelny a rozvodů jsou pro vás opravdu vysoké. Proč jste se přesto odhodlali do projektu jít?
Před vybudováním centrální kotelny se zvažovala plynofikace. Jenže když se někdy kolem roku 2003 začala řešit, plynárny o nás už neměly zájem, protože jsme příliš malá obec. Lidé také samozřejmě mají možnost koupit si sami domů lepší kotle na uhlí, které mají takovou technologii, že i při spalování nejméně kvalitního uhlí nejde z komína téměř žádný kouř. Ale nemůžete nutit lidi, aby si je koupili, zvlášť když cena takové technologie je vysoká.

Naše řešení je ve všech ohledech opravdu bezkonkurenční - nejekologičtější a finančně pro lidi nejzajímavější, nemluvě o komfortu, protože se o nic nemusejí starat.

Jak velký náklad představovalo připojení na centrální kotelnu pro občany?
U odběratelů byla jediná investice zhruba kolem 1200 až 2000 korun za jistič a zásuvku, pak samozřejmě trubky od výměníku k radiátorům, za což někdo zaplatil jeden tisíc někdo tři. Za teplo lidé platí 250 Kč za gigajoule a paušál 1200 Kč ročně. Cenu máme nastavenou zhruba kolem 70% ceny a je taková, jako bychom neměli úvěr. Pokryje nám provozní náklady a pomáhá vytvářet velmi slušnou rezervu na opravy, kterou používáme také na umoření úvěru.

Přibližte nám, prosím, provoz kotelny.
Topíme piliny, kůru, štěpky – jedná se o odpad z okolních pil, případně palivo kupujeme. Obec si také před třemi roky začala pěstovat šťovík, který je také možné topit. Zrovna před touto sezonou jsme jej poprvé sklidili, je to víceletá rostlina.

Obsluha je automatizovaná, řízená počítačem, včetně podávání topiva a přikládání. Máme sice kotelníka, ale ne na plný úvazek. Pravidelně tam jednou za den dochází, ale spíše zaznamenává data z provozu. Také vybírá popel, při mrazech tak jednou za čtyři dny, při teplotách jako třeba v listopadu to stačí jen jednou za tři týdny. Pokud dojde k nějaké poruše, bývá to jen když se do štěpků zamíchá nějaký klacek a vzpříčí se tam. V takovém případě nám ovšem kotle pošlou SMS, že je porucha.

Děkujeme za rozhovor