Stlačený zemní plyn (CNG)

Oproti zkapalněnému propan-butanu (LPG) se v případě CNG jedná o stlačený zemní plyn. Skládá se z 98 % z metanu (CH₄) a způsobuje proto výrazně méně škodlivin než benzín a nafta.

Více než pět miliónů vozidel na celém světě je již dnes poháněno CNG, převážnou většinu tvoří autobusy. Ale již i řadu osobních automobilů je možné přímo koupit ve verzi na zemní plyn, např. Škoda, Renault, Fiat, Opel, Volkswagen a Volvo. Důvodem pro rozmach CNG je fakt, že ve srovnání s benzínem nebo naftou je CNG bezpečnější, levnější a ekologičtější.

Výhody pro spotřebitele a životní prostředí:

• menší produkce škodlivých látek a CO₂
• narozdíl od LPG je lehčí než vzduch – nemohou se tvořit žádné explozivní laky, využití podzemních garáží je možné (u LPG ne!);
• obzvláště bezpečné tlakové nádrže: jsou z oceli (dříve také z hliníku nebo kompozitního materiálu) a disponují uzavíracím ventilem a pojistkou proti přebytečnému proudu;
• provozní náklady jsou ve srovnání s naftou o třetinu nižší, v porovnání s benzínem až o 50 %;
• méně poruchový a tišší provoz;
• vysoká antidetonační stálost.

Možné problémy:

• nejedná se o obnovitelné palivo, zásoby ale vystačí přibližně na necelých 200 let (měřeno podle současné spotřeby).

Jelikož jsou provozní náklady u CNG podstatně nižší, vyplatí se vozy na zemní plyn především těm, kdo najezdí vyšší počet kilometrů. U vozidel, která jsou uzpůsobena využití CNG musíte v porovnání s naftovými modely počítat s cenou vyšší o cca 10-20 tisíc korun.

Bezobslužná plnicí stanice na CNG v jižních Čechách je umístěna v areálu energetické společnosti E.ON, na Vrbenské ulici v Českých Budějovicích.

Pro nepřetržitý 24hodinový vjezd k plnicí stanici slouží zákaznická karta, kterou získá každý zákazník při podpisu smlouvy na dodávku stlačeného zemního plynu (CNG) a odborné instalaci systému CNG.

V současné době je v České republice prozatím jen několik čerpacích stanic na CNG. V Západní Evropě je však síť těchto čerpacích stanic podstatně hustší.

LPG

LPG („Liquified Petroleum Gas“), tedy zkapalněný ropný plyn, je pro české řidiče stále oblíbenější alternativou. Jedná se o tekutý plyn, který se skládá z propan butanu a získává se jako vedlejší produkt při rafinaci ropy. Složení je v různých zemích odlišné. Čím vyšší je průměrná teplota, tím větší je podíl butanu ve směsi. LPG se vyznačuje vysokým energetickým obsahem a stupněm čistoty a velmi čistým spalováním.

Výhody pro spotřebitele a životní prostředí

• vysoká antidetonační stálost (oktanové číslo většinou nad 100)
• menší zatížení životního prostředí díky spalování téměř bez zbytků škodlivých látek
• tišší provoz
• provoz je z hlediska nákladů výhodný

Možné problémy

• nejedná se o obnovitelné palivo (dostupnost je dána vazbou na ložiska ropy)
• různé složení (v mezinárodním měřítku) ovlivňuje antidetonační stálost, energetický obsah, spotřebu paliva a tím i náklady na pohonné hmoty

V České republice je síť čerpacích stanic na LPG velmi rozšířená.

Biopaliva

Pro použití dorůstajících surovin v oblasti pohonů automobilů existuje několik konceptů. Vedle bioplynu a bionafty se využívá především bioethanol.

Bioplyn

Jako bioplyn je označována směs složená zejména z metanu (CH₄) a oxidu uhličitého (CO₂), jenž je produkován vyhníváním ve speciálních bioplynových stanicích. Rovnocenné plyny, které však vznikají jako vedlejší produkty (skládkový plyn, kalový plyn) jsou občas do tohoto pojmu zahrnuty. K produkci bioplynu slouží kaly, bioodpad, zbytky jídel, chlévská mrva, hnůj, ale také tzv. „energetické rostliny“.

Nositelem energie je v bioplynu obsažený metan – čím vyšší podíl, tím je plyn energeticky bohatší.

Výhody pro spotřebitele a životní prostředí:

• upravený bioplyn (biometan) lze použít jako náhrada zemního plynu;
• upravený bioplyn na kvalitu zemního plynu má mezi alternativními palivy nejlepší ekologickou bilanci;
• pozoruhodné úspory CO₂ prostřednictvím obnovitelného materiálu (dle výchozí suroviny až o 70 % méně CO₂).

Možné problémy:

• cílené pěstování energetických rostlin může s sebou nést ekologické problémy (monokultury, intenzivní zemědělství);
• vstřícnost vůči životnímu prostředí, příp. bilance CO₂ silně závisí na použitých výchozích surovinách.
  Rozvinuté je využívání bioplynu v dopravě zejména ve Švédsku, Švýcarsku a Francii. Další rozvoj se očekává i v Rakousku a jiných zemích.

Bionafta

Jako náhrada za fosilní naftu je používána bionafta. Jedná se o ekologické palivo rostlinného původu, které se vyrábí z rostlinných olejů (řepkový, slunečnicový apod.). V České republice se nejčastěji používá olej získaný z řepky olejné. Olej je kromě jiného smíchán a esterifikován s metanolem. Jako energetický zdroj lze použít i neupravené rostlinné oleje, v takovém případě však nehovoříme o bionaftě. Pro využití neupravených rostlinných olejů jsou rovněž třeba speciální motory.

Důležité: pokud by se použila čistá bionafta, je třeba technického souhlasu výrobce, příměs 5 % bionafty do nafty, jak je tomu i na čerpacích stanicích v České republice, je bez problémů pro veškeré dieselové motory možná.

Výhody pro spotřebitele a životní prostředí:

• v případě úniků menší škody na životním prostředí;
• stálost díky výrobě z obnovitelných zdrojů;
• bionafta výrazně snižuje kouřivost naftového motoru a emise polétavého prachu (až o 50 %);
• lepší bilance CO₂ než nafta;
• bionafta neobsahuje ani benzol ani jiné nebezpečné aromatické látky;
• vysoké cetanové číslo – lepší spalování než nafta.

Možné problémy:

• relativně vyšší energetická náročnost výrobního procesu;
• snížení osevních ploch, které jsou k dispozici pro výrobu potravin;
• veškeré plochy, které jsou k dispozici zdaleka nestačí k tomu, aby byla běžná nafta nahrazena biopalivy;
• díky hnojení dusíkem se ve výrobním cyklu uvolňuje rajský plyn , který se podílí na skleníkovém efektu;
• až o 40 % vyšší emise uhlovodíků;
• částečně vyšší emise kysličníku dusíku.

Bioethanol

Jako bioethanol (také obilní alkohol) je označován ethanol, který je vyroben výhradně z biomasy (dorůstajících surovin) nebo biologicky odbouratelných podílů odpadů. Je používán jako biologické palivo. Jako pohonné látky se používá ethanol v palivových článcích a spalovacích motorech, v nichž je běžně přimíchává v množství okolo 5 % do benzínu. Tzv. Flexi Fuel vozidla (FFV) mohou bez problémů tankovat jak bioethanol, tak i benzín.

Výhody pro spotřebitele a životní prostředí:

• díky vyšší antidetonační stálosti je možné přidáním bezvodého ethanolu částečně zvýšit výkon motoru.

Možné problémy:

• bioethanol je často vyráběn z potravin a krmiva (kukuřice, řepka, cukrová třtina), což vede k diskuzím o jeho etické snesitelnosti (vzrůstající ceny potravin apod.). Naděje se tedy vkládá do bioethanolu druhé generace z rostlinných odpadních látek nebo speciálních energetických rostlin.