Elektrická hybridní vozidla patří v současné době k nejekologičtějším dopravním prostředkům. Jsou poháněna minimálně jedním elektromotorem a dalším zařízením na přeměnu energie. K tomu potřebnou energii získávají z palivové nádrže a akumulátorů. Akumulátor je v zásadě nabíjen pomocí zpětného získávání brzdicí síly a alternátoru.

Odpovídající vyhláška EU toto označuje jako elektrická hybridní vozidlo. Většinou se mluví o hybridním vozidle, hybridním autu nebo o vozidle s alternativním pohonem. V dopravních prostředcích jako osobní auta, nákladní auta a autobusy se hybridní pohon označuje také jako hybridní motor. V užším smyslu jsou však hybridní motory jen spalovací motory, které mají charakteristické vlastnosti dieselových a Ottových motorů.

Hybridní pohon se využívá v sériové výrobě automobilů tam, kde zlepšuje úspornost a napomáhá snižovat spotřebu fosilních paliv příp. zvyšovat výkon při nízkých otáčkách.

Vedle hybridních vozidel se rovněž pracuje na vývoji čistě elektromobilů či automobilů poháněných palivovými články. Elektromobily se nabíjejí připojením na běžnou zásuvku. Jelikož zatím kapacita akumulátorů není srovnatelná s klasickými automobily, mají některé elektromobily na palubě tzv. Range Extender – malý generátor, který zásobuje elektromotory energií v případě, že je baterie vybitá.

U vozidel na pohon palivovými články se místo benzínem plní nádrž kapalným vodíkem. Chemickou reakcí je vodík v palivovém článku přeměněn na elektrickou energii, která následně vozidlo pohání. Výhodou těchto automobilů je jejich větší dojezd, ale pro jejich výrobu je třeba větší množství energie. Pohon palivovými články lze tedy označit za šetrný životnímu prostředí jen v případě, až bude vodík vyráběn prostřednictvím trvale udržitelných zdrojů energie.