Bezbariérová stavba není důležitá jen pro lidi na vozíčku. Také dětské kočárky lze po rampě dopravit do domu podstatně pohodlněji než po příkrých schodech. Úrovňové rozdíly v bytě způsobují problémy i lidem s postižením pohybového ústrojí, představují také nebezpečí úrazu. Může se stát, že si zlomíte nohu nebo budete mít úraz a najednou oceníte bezbariérovost bydlení.

Bezbariérová stavba má tedy smysl. V některých zemích je to dokonce předpoklad pro získání podpory na bydlení.

Hlavní zásady:

• velké plochy pro pohyb (kruh k otočení vozíčku musí mít průměr minimálně 150 cm);
• bezbariérový přístup k budově (bez schodů);
• vyhnout se rozdílům v úrovni podlah;
• je nutno mít možnost objet schody s pomocí rampy (jinak je třeba vestavět výtah nebo pomůcku pro výstup);
• stoupání rampy max. 6 %, vyhnout se příčnému spádu;
• při výškovém rozdílu více než jeden metr je třeba naplánovat pomocný prostředek, např. výtah;
• schodiště musí mít pohodlné stoupání a madla;
• minimální šíře dveří pro vozíčkáře je 90 cm;
• před a za dveřmi musí být dostatečná plocha pro pohyb (vozíčkáře);
• šíře chodby – min. 120 cm, při 150 cm je možný průjezd dvou vozíčků nebo dětských kočárků proti sobě;
• umístění obslužných prvků nejlépe ve výšce 85 cm;
• armatury musí být snadno obsluhovatelné (pákové baterie, vypínače velkého formátu,...);
• dbát na možnost úchytů (např. u umyvadel, pracovních ploch...);
• naplánování opěrných madel v koupelně;
• bezbariérové plánování sprchy/koupací vany.