Centrum vytápění je většinou umístěno ve sklepě nebo v přízemí, ale může být umístěno kdekoliv, podle druhu paliva. Umístění i dispozice kotelny je třeba plánovat podle druhu paliva, polohy komína, dodávek paliva, umístění akumulační nádrže a příp. i podmínek pro odstraňování popela. Pokud si zřizujete kotelnu na elektřinu či plyn a nebo tepelné čerpadlo, myslete i na krizové momenty, kdy by bylo nutné instalovat kotel na pevná paliva.

Vedle samotného topného zařízení nesmíte zapomenout ani na protihlukovou izolaci a skladování paliva – vezměte si na pomoc odborníka.

• pozor: při stavbě krbů dodržte minimální vzdálenosti k hořlavým stavebním prvkům a předmětům;
• respektujte příslušné protipožární předpisy, dveře se mají otevírat směrem ven a ve směru dovnitř by měly být opatřeny samozavíracím mechanismem (Brano);
• kotel instalujte tak, aby byl přístupný ze všech stran;
• výška kotelny minimálně 2 m, požárně odolné stěny a strop z nehořlavých materiálů;
• větrání a odvětrání kotelny: naplánovat otvor pro odvětrání pod stropem a otvor pro přívod vzduchu nad podlahou;
• do kotelny je vhodné umístit i odpad a přívod vody pro případné vypouštění vody z topného systému a zpětné napouštění.

Kotle na LTO (viz také kapitola Zdroje tepla)

• při instalaci dbejte doporučení výrobců;
• skladování oleje v ocelových tancích může způsobit korozi – nechte je proto pravidelně vyčistit (tím bude také udržována účinnost topení).

Kotle na dřevo (viz také kapitola Zdroje tepla)

• pozor: popel může ještě několik dní obsahovat horké části (uhlíky);
• skladujte proto jen v zásobnících z nehořlavého materiálu s dobře těsnicím poklopem;
• automatické zařízení na spalování dřeva vyžadují bezpečnostní zařízení k zabránění zpětného vyšlehnutí plamene, příp. zpětného zapálení z topeniště do zásobníku a skladovacího prostoru paliva.

Skladování pelet

Topení peletami spojuje vysoký komfort obsluhy a redukci CO₂. Malé dřevěné výlisky mohou být skladovány mimo dům v podzemním zásobníku nebo v rámci skladu. Bezpečná přeprava paliva probíhá využitím sacího zařízení nebo šnekového systému.

Sklad:

• hraničící s vnější zdí (přístup při plnění);
• stěny a podlaha: omítnuty, těsnicí a suché;
• nutné jsou protipožární dveře, dřevěné bednění a ochranná síť proti nárazům;
• dbejte na doporučení výrobce kotlů.

Podzemní zásobník:

• je zahrabán na zahradě;
• zásobník a dopravní mechanismus pelet ke kotli musí být kompatibilní s kotlem.

Tepelná čerpadla (viz také kapitola Zdroje tepla)

• odebírají energii především z okolního prostředí ve formě sluneční energie uložené v zemi, vodě a vzduchu;
• při využití 1 kWh el. energie na provoz kompresoru je vyrobeno okolo 3-4 kWh tepla;
• využitelnost země jako energetického zdroje závisí na druhu zemního kolektoru příp. na velikosti pozemku, který máte k dispozici. Potřebný je 2,5-3 násobek obytné plochy, kterou chcete vytápět;
• teplo je ze země odebíráno pomocí horizontálně uložených ohýbaných trubek;
• teplo ze země lze využít také prostřednictvím hloubkového vrtu;
• také venkovní vzduch lze využít jako zdroj tepla;
• nevýhoda: při extrémní zimě se snižuje účinnost tepelného čerpadla;
• doporučení: jako doplňkový zdroj tepla použít kotel nebo kachlová kamna;
• podzemní voda se hodí jako zdroj tepla především pro svoji stálou teplotu 8 – 10 ° C;
• pozor: ne všude je k dispozici a je nutné dbát na dodržení příslušných zákonů o využívání spodní vody.

Plynové topení (viz také kapitola Zdroje tepla)

• stejně tak jako při dálkovém vytápění je plyn distribuován rozvodnou sítí;
• plynová topení jsou velmi přívětivá na obsluhu a málo poruchová;
• skladovací prostor není třeba, avšak komín ano, což s sebou přináší náklady na pravidelné revize komínu;
• pokud je na vašem pozemku (nebo v obci) plynová přípojka je smysluplné ji využít a ušetřené peníze použít na zateplení domu;
• čím je dům projektován „úsporněji“, tím méně plynu budete potřebovat;
• pokud současně vlastníte solární zařízení, můžete spotřebu plynu dále zredukovat;
• k plynovému topení můžete jako další zdroj tepla připojit také kotel na dřevo nebo krb s teplovodní vložkou, čímž budete na dodávkách plynu nezávislejší.

Protihluková izolace (viz také kapitola Protihluková ochrana)

• ve sklepních prostorách při jmenovitém výkonu kotle do cca 100 kW jsou přenášeny hluky z kotle a spalování většinou jen zvukem šířícím se vzduchem;
• strop sklepu proto provést co možná „nejhmotnější“;
• v přízemí provést podlahu s kročejovou izolací;
• komínem se může šířit hluk z kotle; v případě, že toto hrozí (hlučný kotel, komín procházející klidovými místnostmi apod.), vřaďte mezi kotel a komín tlumič zvuku.

Skladování hořlavého materiálu (viz také kapitola Protipožární ochrana)

• obecně skladujte palivo v oddělených prostorech od kotelny;
• v žádném případě neskladujte palivo v blízkosti kotle nebo na schodišti, na únikových cestách, chodbách nebo v podkroví;
• skladovací nádrže pro kapaliny a plyn umístěte mimo budovu ve vzdálenosti alespoň 5 m;
• LTO skladujte v podzemních nádržích nebo speciálních umělohmotných tancích nebo ve speciálně postaveném skladovacím prostoru;
• sklad pro pevná paliva (dřevo, štěpky, pelety) musí být v budovách řešen jako požárně odolný z nehořlavých materiálů;
• u pelet dbejte na sucho a těsnost dveří skladu (výskyt prachu při plnění);
• pokud možno nenechte procházet skladem na pelety žádné vodovodní či tepelné trubky.