Zdroje tepla

Při výběru zdroje energie by vedle nároků na komfort a místních podmínek měly hrát roli také dostupnost paliva a vliv na životní prostředí. V případě, že použijete kotel, měl by být určen na spalování paliva, které budete využívat. Od dodavatele kotle si vyžádejte příslušné certifikáty.

Při osazování nového kotle nezapomeňte, že by komín měl odpovídat danému kotli a palivu (u starých komínů hrozí nebezpečí kondenzace vodní páry). Krom toho musí kominík ověřit těsnost komínu. Kotel vyměňte až po provedení odpovídající izolace budovy.

Dálkové teplo

Pokud je na vašem pozemku k dispozici přípojka na dálkové vytápění, měli byste tuto možnost využít. Tím se ušetří až polovina primární energie a méně se zatěžuje životní prostředí. Teplo vzniká jako vedlejší produkt ve spalovnách odpadu nebo např. také v elektrárnách, které primárně slouží k výrobě elektřiny. Alternativou k samostatným kotlům je také dálkové vytápění pomocí biomasy, které využívá zbytkové dřevo z dřevozpracujícího průmyslu. Vedlejší teplo, které u toho vzniká, je distribuováno teplovody do celého zásobovacího území.

při využití dálkového vytápění nepotřebujete žádný kotel, žádnou kotelnu a žádný sklad paliva; to velmi zlevňuje stavbu domu;
odpadají také náklady na údržbu;
je třeba pouze „předávací stanice“ – spojení s dálkovým teplem;
dbejte na to, aby nový zdroj energie mohl pracovat za stejných předpokladů jako ten starý (stejná přívodní teplota a doba vytápění).

Dřevo / biomasa

Dřevo, štěpky, pelety nebo dřevěné brikety jsou běžnou alternativou, chcete-li topit pomocí biomasy. Patří mezi obnovitelné zdroje energie, jsou ekonomicky výhodné a dle platné legislativy v ČR jsou zcela CO₂ neutrální. Systémy vytápění biomasou by měly být osazeny akumulační nádrží (méně náročná obsluha, lepší využitelnost a přesnější regulace).

Vytápění štěpkami

zde se nabízejí spalovací kotle na dřevo jako splyňovací nebo turbokotle - obraťte se na odborníka;
kotle na dřevo provozujte jen s akumulační nádrží; ta by měla umět akumulovat takové množství energie, které se může spálit na jedno naplnění;
kachlová kamna jsou velmi oblíbená díky své příjemné teplotě, kterou vyzařují.

Vytápění peletami

přísun paliva probíhá automatizovaně ze zásobníku (nutný sklad) pomocí šnekového systému.

Slunce / teplo z okolí

Sluneční kolektory

Síla Slunce je nevyčerpatelná. To je více než přesvědčivý argument pro solární zařízení. Slunce lze zapojit i do vytápění. U velmi dobře izolovaných domů a nízkoteplotních topných systémů lze s kolektory o ploše 20-50 m² v kombinaci se zásobníkem (1000-5000 l) dosáhnout celkového pokrytí na topení a ohřev teplé vody ve výši 20-60 %. Mimochodem Slunce lze využít i pasivně, např. v zimní zahradě.

kdy má solární zařízení smysl a jak velké by mělo být zodpoví odborníci, pokud budete znát vaše přesné konkrétní podmínky;
obecně se dá říci, že na každou osobu v domácnosti potřebujete 1,5 m² plochy kolektorů a 100 l zásobník;
u velmi dobře izolovaných nízkoenergetických domů a nízkoteplotních topných systémů můžete solární zařízení využít také pro vytápění obytných prostor;
v zásadě je v celé České republice k dispozici dostatek slunečního záření – na metr čtverečný je to v průměru 1.100 kWh za rok;
výše položené oblasti dosahují dokonce hodnot přes 1.400 kWh;
každá celoročně nezastíněná střecha, která se od jihu neodchyluje o více než 45° je v zásadě vhodná pro umístění solárního zařízení;
také jižně orientované fasády se velmi dobře hodí pro solární zařízení;
i když Slunce jednou nesvítí, nemusíte se sprchovat studenou vodou – co nezvládne Slunce, doplní instalovaný běžný topný systém;
využití solárních zařízení je finančně podporováno, detaily se dozvíte na www.sfzp.cz.

Tepelné čerpadlo

Tepelná čerpadla využívají existující teplo okolí v zemi, podzemní vodě nebo ve vzduchu k vytápění obytných prostor a ohřevu teplé vody.

v tepelném čerpadlu cirkuluje chladivo, které si – jednoduše řečeno – odpařováním bere teplo z okolí a to pak po stlačení plynu kompresorem předá topnému systému;
podle „topného faktoru“ čerpadla a pochopitelně i vstupní teploty primárního média a výstupní teploty topné vody či vzduchu je získán na každou kWh elektřiny, kterou spotřebuje kompresor, několikanásobek tepla;
tento topný systém je výhodný především u dobře izolovaných staveb s nízkoteplotním vytápěním.

Nízkoteplotní a spalovací kotle

Zatímco u běžných konstrukcí kotlů je zabráněno kondenzaci vodní páry, aby nedošlo ke korozi kotle, kondenzační kotle využívají kondenzační teplo vodní páry obsažené ve spalovacím plynu. Pozor: je třeba vhodný komín.

provozní a pohotovostní teplota u běžných kotlů je okolo 60° C a více;
nízkoteplotní kotle pracují s přívodní teplotou topného systému jen mezi 40 – 50° C;
velmi nízkoteplotní kotle jsou určeny dokonce ještě pro nižší teploty, mají proto menší ztráty tepla spalinami a menší pohotovostní ztráty a spotřebují méně energie.

Plyn

Zde se obzvláště vyplatí využití kondenzace, protože při spalování plynu vzniká více vodní páry než u jiných paliv. U běžných plynových kotlů se rozlišují:

turbohořáky;
atmosférické hořáky;
speciální hořáky (velmi nízké zatížení odpadními plyny);
kotle s průtokovou přípravou teplé vody.

LTO

kotle na LTO jsou většinou vybaveny olejovými turbohořáky, méně často atmosférickými hořáky.

Elektřina

Vytápění elektřinou bývá vytlačováno jinými způsoby vytápění, u domů s minimální potřebou tepla na vytápění však může jít o zajímavou kombinaci s jiným doplňkovým vytápěním. Mezi nejběžnější způsoby vytápění patří:

akumulační vytápění;
elektrické konvektory;
elektrické topné ventilátory a panely;
elektrické podlahové vytápění a infračervený zářič především k vytápění jednotlivých místností;
elektrická centrální akumulační nádrž;
elektrické přímotopné kotle;
tepelná čerpadla: potřebují elektřinu k pohonu a mohou s každou 1 kWh elektřiny vyrobit za topné období průměrně okolo 4 kWh tepla.

tisk nahoru

K výrobě tepla slouží řada zdrojů energie - od dálkového vytápění k biomase.

Portál ENERGY GLOBE

Zdroje tepla